Takhle jsem si to nepředstavovala. Záčátek mého blogu, mého projektu, něčeho, k čemu se stále upínám, když realita všedních dní šediví, jsem měla psát na krásné jógové dovolené na Srí Lance. Palmy, pláž, terasa, teplo a chladný větřík. To jsou ty představy! Realita je jiná, žalostně jiná – jsem nemocná, s antibiotiky, v posteli. Už jsem venku z nejhoršího, tudíž mě chytají roupy a ležení pod peřinou už mám dost. “Lucie, uklidni se, zdraví je přeci přednější, hlavně se v klidu vylež a bude Ti líp. Na dovolenou můžeš přeci kdykoli”. Ano, ten hlas v mý hlavě má pravdu, vím to, .. ale mrzí mě to pekelně.
O čem to tu vlastně bude? Všehochuť. O mě a mých toulkách, postřezích z osobnostně-rozvojových knih a kurzů. Funkcí té blogové části je tedy sdílení. Přiznávám, že stejně důležitá je také část druhá – ta byznysová – nabízím totiž své služby v koučování, výuce angličtiny a češtiny pro cizince. Už dlouho vím, že nechci sedět v kanceláři za počítačem a upřednostním přímou komunikaci s lidmi. Toto je můj první krok vstříc nové kapitole. Držte mi pěsti!
Prague Czech Life 